AKTUALITY

Od dnešního dne je ve Valdštejnské zahradě k vidění výstava věnovaná 30 letům Senátu Parlamentu České republiky. Vernisáž s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem proběhne ve čtvrtek 16. dubna v 11.30 a výstava bude následně k vidění v zahradě po celou sezónu. Výstavu v digitální podobě vám přinášíme také na konci této stránky.

Od první dubnové soboty startuje tradiční sezona individuálních prohlídek historických prostor Valdštejnského paláce, jedné z budov sídla českého Senátu.

Valdštejnská zahrada se po zimní přestávce opět otevře veřejnosti 1. dubna 2026. S rozlohou přes 14 000 metrů čtverečních je druhou největší zahradou v centru Prahy, hned po zahradách Pražského hradu.

12. března 1999 vstoupilo Česko společně s Polskem a Maďarskem do Severoatlantické aliance. Jednalo se o první rozšíření NATO po skončení studené války. Členství v NATO se tak stalo i symbolickým krokem potvrzujícím definitivní vymanění se z vlivu Sovětského svazu/Ruska.

K 30. výročí ustavení Senátu jsme připravili výstavu, která je k vidění na většině akcí věnovaných tomuto jubileu. Pokud nemáte možnost nás navštívit a prohlédnout si ji osobně, přinášíme vám její panely v online podobě níže.

V případě zájmu prosíme o registraci nejpozději do 5. 3. 2026 do 12.00 hodin. Podrobné informace o způsobu registrace naleznete níže v textu článku. V sobotu 7. března uctí 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš spolu se senátorkou Adélou Sucharda Šípovou památku prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka u jeho hrobu v Lánech při příležitosti 176. výročí narození TGM a 106. výročí účinnosti Ústavy Československé republiky. Poté položí kytici k soše T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí. Následovat bude uctění památky T.G. Masaryka u jeho busty pod Klasicistním schodištěm ve Valdštejnském paláci. Den zakončí diskuse Jiřího Drahoše se studenty a veřejností v Jednacím sále.

Dne 6. března 1920 nabyla účinnosti první československá ústava. Dokument přijatý Národním shromážděním 29. února 1920 nastavil demokratický směr a oficiálně ukotvil Senát jako horní komoru parlamentu. Ústavní listina má podobu vázaného kodexu s intarzovanými deskami, jejichž hlavním motivem je československý státní znak. Další vnější zdobné prvky představují pukly z pozlaceného stříbrného kovu se vsazenými leštěnými kameny rubínové barvy. Blok knihy tvoří 74 listů pergamenu dovezeného ze Skotska. Z toho 67 stran je opatřeno reprezentativním rukopisným textem s výzdobou a na sedmi stranách jsou provedeny náročné iluminace se zlacením. Autorem provedení textové části byl akademický malíř Josef Sejpka, profesor na Státní grafické škole v Praze. Zdobné desky a ochrannou krabici vyrobila firma Karla Lindauera a knihařské práce provedla firma Jirout a Alexandrová. Práce na díle probíhaly mezi lety 1929 až 1932. Kulturní památkou byla prohlášena již 28. července 1982. Náhled dobové listiny přinášíme níže na této stránce.

V rámci výročí 30 let od ustavení Senátu zahajujeme cyklus setkávání veřejnosti s místopředsedkyní a místopředsedy Senátu. Zájemci tak získávají jedinečnou možnost zúčastnit se komentované prohlídky Senátu a následné diskuse v Jednacím sále s místopředsedy Senátu. Ti se na této sérii setkání pravidelně střídají a návštěvníci mají po prohlídce historických prostor příležitost zeptat se jich na cokoliv, co je v souvislosti s fungováním horní komory a prací místopředsedy zajímá.