
Do Valdštejnské zahrady začali už od rána přicházet hosté, studenti i veřejnost. Na obrazovkách se promítaly fotografie Václava Havla, návštěvníci si mohli prohlédnout výstavu senátních dokumentů spojených s jeho osobností nebo napsat přání k jeho nedožitým narozeninám. Pro školy byly připraveny také tematické pracovní listy věnované moderním českým dějinám, demokracii a parlamentním tradicím. Hudební doprovod zajistilo kvarteto Hudby Hradní stráže a Policie ČR.
Slavnostní část programu zahájila státní hymna v podání Gaiy Anzari. Poté vystoupili předseda Senátu Miloš Vystrčil a Dagmar Havlová. Předseda horní komory ve svém projevu připomněl mimo jiné Havlovy úvahy o politické odpovědnosti a službě občanům. „I když tento projev pronesl Václav Havel v roce 1991 a naše společnost se od té doby změnila, otázka nemorálního chování mocných, nepochopení smyslu politiky a odpovědnosti politika jsou dnes aktuální minimálně stejně silně jako před 35 lety,“ uvedl Miloš Vystrčil. Dagmar Havlová zavzpomínala na svého manžela a připomněla hodnoty slušnosti, odvahy a pravdy i odpovědnost každého člověka za svět kolem sebe.
Součástí programu byl také záznam části vůbec prvního projevu Václava Havla v Senátu z 5. března 1997. Právě z něj pochází citát, který nová pamětní deska nese: „Zdá se mi, že ústavní postavení Senátu i způsob jeho volby nepřímo předpokládají, že právě toto bude jeho nejvlastnější rolí. Jde o roli vskutku obecně respektovaného fóra, odkud zaznívá moudrý hlas lidí, kteří myslí na dlouhodobé zájmy našeho státu a kteří tyto základní zájmy nadřazují okamžitým zájmům osobním, stranickým či skupinovým.“ Sestřih projevu je ke zhlédnutí zde.
Pamětní desku následně společně odhalili Miloš Vystrčil a Dagmar Havlová. Při odhalení pamětní desky zazněla v živém podání Jaroslava Hutky jeho píseň Havlíčku, Havle. Přítomní během ní uctili Havlovu památku položením květin a zapálením svíček. Připojili se také emeritní předsedové Senátu, žena zesnulého Jaroslava Kubery Věra Kuberová, senátorky a senátoři.

Symbolický klíč k Senátu pro Václava Havla
Významnou součástí slavnostního setkání bylo také předání Symbolického klíče k Senátu Václavu Havlovi in memoriam. Klíč, který Senát v roce svého 30. výročí uděluje osobnostem spojeným s jeho historií a hodnotami, převzala z rukou předsedy Senátu Dagmar Havlová. Za ocenění poděkovala a uvedla, že si jej velmi váží. Více o Symbolických klíčích k Senátu se dočtete zde.
Oficiální část programu uzavřela další píseň Jaroslava Hutky, Náměšť (Krásný je vzduch). Setkání ale pokračovalo i poté. Návštěvníci zůstávali v zahradě, prohlíželi si fotografie a dokumenty, zapalovali svíčky u nově odhalené desky a připomínali si Havlův život a odkaz.

Jak Václava Havla vidí dnešní studenti
Výraznou část návštěvníků tvořili středoškoláci, tedy generace, která Václava Havla nezažila jako prezidenta a zná jej především z vyprávění rodiny, školy nebo připomínek událostí 17. listopadu. Přesto se v jejich odpovědích opakovala podobná slova: svoboda, demokracie, odvaha a lidskost.
Markéta, Žofka a Ester z Gymnázia Arabská popsaly Václava Havla slovy „odvážný“, „hrdina“ a „vzor“. Kdyby měly možnost se s ním setkat, zajímalo by je mimo jiné, kde bral energii pokračovat i ve chvílích, kdy nebylo jisté, že jeho úsilí dobře dopadne, a jak by se díval na současné dění v České republice a ve světě. Za důležitou roli Senátu považují jeho funkci „pojistky demokracie“.
Nina a Sofie z Gymnázia prof. Jana Patočky zase spojovaly Havla s odvahou jít proti proudu, schopností spojovat lidi a lidskostí. Jedna z nich by se ho zeptala, kde může člověk získat odvahu, jakou měl on. Druhou by zajímalo, jak dokázal spojit lidskost se schopností prosadit věci, kterým věřil. Václava Havla pak jedním slovem popsaly jako „hlas“ a „lidskost“.
A studenti dokázali Havlův odkaz vztáhnout i přímo k instituci, kterou ten den navštívili. Gabriel a Kryštof z Gymnázia Arabská označili Senát za „důležitou instituci, která chrání naši demokracii“. Jejich návštěvu Valdštejnské zahrady zakončilo jednoduché: „Ať žije demokracie!“

„Uměl naslouchat“
Osobní zkušenost s Václavem Havlem má naopak bývalý předseda Senátu Milan Štěch, který byl členem horní komory už v době její ustavující schůze v roce 1996. Při vzpomínce na několik osobních setkání s Havlem vyzdvihl především jeho pokoru a schopnost spojovat lidi.
„On hodně naslouchal,“ vzpomínal Milan Štěch. Právě schopnost vyslechnout druhého a snažit se pochopit jeho názor podle něj dnešní společnost potřebuje. „Kompromis není slabost, kompromis je schopnost tu společnost držet nějak homogenní,“ dodal.
Za třicet let se podle něj proměnil také samotný Senát. Dnes je výrazněji propojený s regiony a působí v něm více osobností, které do horní komory přinášejí zkušenosti z komunálního a krajského života. Milan Štěch přitom patří k těm, kteří mohli vývoj instituce sledovat téměř od samotného začátku, senátorský mandát totiž vykonával 24 let.
Před samotným odhalením jsme vyzpovídali také současné senátory. Jejich vzpomínky na Václava Havla si můžete pustit jako bonusovou část podcastu.
Odhalení pamětní desky se uskutečnilo symbolicky právě v roce, kdy si Senát připomíná 30 let od své ustavující schůze. Výroční motto Věrný svobodě odkazuje k hodnotám, které Václav Havel po celý život prosazoval. Nová pamětní deska ve Valdštejnské zahradě je tak nejen připomínkou jeho osobnosti, ale také jeho představy o Senátu jako místě, odkud má zaznívat hlas překračující okamžité politické zájmy a připomínající dlouhodobou odpovědnost za směřování země.
Program proběhlé události naleznete zde, prohlédnout si můžete také fotogalerii.
Chcete se o 30 letech Senátu dozvědět víc? Ve výročním almanachu jsme pro vás připravili ohlédnutí za třemi desetiletími horní komory.